Moudra

Naše zrození je jen spánek a zapomínání;
duše, která s námi vchází, hvězda našeho života, má všude své místo a přišla z dáli.

Ne z úplného zapomnění a ne v úplné nahotě, ale v oblacích nebezkých přicházíme
od Boha jež je naším domovem.

William Wordsworth (1770 - 1850)

Podle Juana de Mariany má lid právo svrhnout vládu, která zabavuje majetek nebo zakazuje lidem mluvit, protože porušila jejich přirozená práva.

ODPUŠTĚNÍ - Pojem, kterým naše předky otrokářsko-parazitické skupiny zneužívali snad nejvíc. Určitě jste to už slyšeli: Nastav druhou tvář; musíš odpouštět; velmi cynické “Koho pánbůh miluje, toho s křížkem navštěvuje” a nakonec “V tomto slzavém údolí budeš trpět, ale po smrti tě čeká království nebeské.” ...

Jednotlivci (nejen) v západní civilizaci jsou vystaveni prostředí/kultuře/narativu, kdy přebujelý egoismus směřuje do parazitismu: ... jak se to děje? co je příčinou? ... Jaké je možné řešení?

V minulém komentáři (Egoismus směrující do parazitismu) jsme se dotkli toho, že egoismus vede naší společnost do propasti. Egoismus určitě, ale ego? Co to vlastně je? A má své majitele děsit?

Kamarád aktuálně čte K.Čapka a překlapilo ho, že je to napsano jako dnes a zhrozilo ho, že to Čapek psal před 2.sv. válkou: "Jeden z charakteristických znaků poválečného lidstva je ústup od toho, čemu se tu a tam skoro s opovržením říká humanita; ...

Procházíme životem s rozhodnutími založenými na strachu. Strachu, který jsme se naučili, strachu, který nám byl vštěpován. Strach ze selhání, odmítnutí, samoty a bolesti. Strach z virů, strach z válek, strach ze stárnutí a nemocí.

Tradiční společnost je srovnávána se způsobem života zvířat ve stádech a je charakterizována pevnými pravidly a povinnostmi. Liberální společnost vznikla kolem 16. a 17. století, kdy se studovalo, jak vyvázat člověka z těchto povinností. V důsledku liberalizace se člověk, jako osobnost zapojená do společnosti, změnil na individuum, které není spojeno s ostatními. Manipulace vědomím byla vynalezena jako nástroj, jak ovládat společnost, která byla "osvobozena" od povinností a nebylo možné ji přimět, aby dělala, co je potřeba.

Z přednášky překladatele knihy Manipulace vědomím, Jiřího Šifrína

Staré zvyky nelze vygumovat, nemá smysl s nimi bojovat, účinné je tvořit si dobrozvyky. 

Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.

Učitel může žáka přivést ke studni vědomostí, může mu dokonce i naplnit pohár poznáním, ale svou životní zkušenost musí žák vypít sám. Osobní posun a úspěch je plodem samostatné práce.

Jeden profesor na univerzitě položil svým studentům následující otázku: "Všechno, co existuje, stvořil Bůh?" ptal se profesor. - Jeden ze studentů odvážně odpověděl: "Ano, bylo to stvořeno Bohem." ...

"in-formace" = síla formování – utváření druhých pomocí in-formací – a to směrem dovnitř. Tento význam je zakódován nejen v češtině, ale i v mnoha světových jazycích.

Energie života je vyzařována z pole vědomí, které je kvalitou Přítomnosti Božství projevující se ve fyzikální rovině jako Stvoření. Schopnost Osvícení je pouhým důsledkem toho, že se vědomí navrací ke svému zdroji, kterým je Imanentní Božství jakožto „Já".

Jaké filtry informací můžeme používat, abyste dále ostatním lidem nešířili nevhodné informace? - Sokrates poukazoval na tři síta, kterými bychom měli prosít to, co posíláme dál: ...

... Hospodin, náš Učinitel a budoucí soudce, jediný, který má moc nám rozkazovat, nerozkazuje nám však jako otrokům, ale jako děti nás vyzývá k poslušnosti, a i když jej posloucháme, chce nás mít svobodné a nesvázané. Jistěže sloužit Kristu znamená kralovat. A být služebníkem Božím je větší sláva než být panovníkem celého světa, a co teprve stát se Božím přítelem a dítětem? (Labyrint Světa a ráj duše)

Jan Amos Komenský (1592–1670) český pedagog, filozof, náboženský, politický a vědecký spisovatel

Neptej se: „Jak to rozšířím?“ Ptej se: „Kdo to potřebuje slyšet?“

Neptej se: „Kolik lidí to vidělo?" Spolehni se, že kdo má vidět, uvidí.

Pokud jde o odpuštění, názory se liší, protože mnoho lidí prožilo velmi hluboké zážitky, které dodnes formují jejich pohled na svět. Není divu, že mnoho duší s sebou nese tolik hněvu, zuřivosti a smutku. Ale buďme upřímní: Pokud „chováme zášť“, kdo „ponese hlavní tíhu“?

Život je cosi neuvěřitelného. Něco, co by nemělo existovat, a přece existuje. Je zázračné, že existujeme my lidé, že existují stromy a ptáci. Je to skutečný zázrak, protože celý vesmír je mrtvý. ...

Každou cestu, pro kterou se rozhodneme, dále posiluje naše oddanost. Oddanost a vnitřní modlitba — to jsou znaky mystika. Vážné, odhodlané hledání Osvícení je poháněno záměrem a oddaností, což vede k vnitřnímu hledání pravdy skrze meditaci a rozjímavý životní styl. Na počátku se sice spíše zkoumá ze zvědavosti a experimentuje, avšak s postupem času se nalezení pravdy stává hlavní motivací a jádrem celého života.

Časem si všimneme paradoxu, že ego („já") chová přesvědčení, že je majitelem věci a nemovitostí, jenže pravdou je pravý opak. Věci a nemovitosti vlastní člověka, nikoli člověk je.

Existuje pouze jediné Božství, Absolutní a Nejvyšší realita, která přesahuje veškeré potenciality, dimenze, oblasti a vesmíry a která je zdrojem života a existování. Osvícení je vlastně jen plným a vědomým rozpoznáním, že jádrem naší existence je pravda a že Bůh coby Já je světlem, které toto uvědomění umožňuje. ...

Pozoruhodné je, že Prázdnota se velice podobá Nejvyššímu Stavu, pouze s tou odlišností, že v ní chybí přítomnost Lásky, totiž samotné podstaty Božství. ...