Španělský mnich Juan de Mariana v 16. století v knize „O králi a královských institucích”. Byl ovlivněn filozofem Tomášem Akvinským, který ve 13. století ve svém díle „Summa Theologiae” psal, že lidské činy musí být v souladu s přirozeným právem.
Jeho knihu ve Francii pro jistotu dekretem zakázali a úředně spálili. Ve Španělsku jej na konci života obvinili mimo jiné z šíření dezinformací, protože měl podle obžaloby trvat na „nestoudných teoriích”, podle kterých se lidé mohou vyjadřovat k věcem, jež se týkají všech.
Otec moderního státu a dělení moci při jeho správě, John Locke, na Juana de Marianu navázal v 17. století v knize Dvě pojednání o vládě. Základním úkolem vlády je ochrana přirozených práv, tedy života, majetku a osobních svobod. Je to logické, protože v přirozeném stavu žádná vláda neexistovala a jediným důvodem, proč by člověk do nějakého společenství dobrovolně vstupoval, byla záruka, že bude chránit jeho život, majetek a svobodu. John Locke byl považován za nejnebezpečnějšího muže Anglie a musel uprchnout do Holandska.
Výtažek z delšího článku autora: S.Spurný, 9. 9. 2025: Zapomenutý argument pro nedotknutelnost svobody slova
