Okénko do historie
Jako první přišel s konceptem přirozených práv španělský mnich Juan de Mariana v 16. století v knize „O králi a královských institucích”. Byl ovlivněn filozofem Tomášem Akvinským, který ve 13. století ve svém díle „Summa Theologiae” psal, že lidské činy musí být v souladu s přirozeným právem. Podle Juana de Mariany má lid právo svrhnout vládu, která zabavuje majetek nebo zakazuje lidem mluvit, protože porušila jejich přirozená práva. Jeho knihu ve Francii pro jistotu dekretem zakázali a úředně spálili. Ve Španělsku jej na konci života obvinili mimo jiné z šíření dezinformací, protože měl podle obžaloby trvat na „nestoudných teoriích”, podle kterých se lidé mohou vyjadřovat k věcem, jež se týkají všech.
Otec moderního státu a dělení moci při jeho správě, John Locke, na Juana de Marianu navázal v 17. století v knize Dvě pojednání o vládě. Základním úkolem vlády je ochrana přirozených práv, tedy života, majetku a osobních svobod. Je to logické, protože v přirozeném stavu žádná vláda neexistovala a jediným důvodem, proč by člověk do nějakého společenství dobrovolně vstupoval, byla záruka, že bude chránit jeho život, majetek a svobodu. John Locke byl považován za nejnebezpečnějšího muže Anglie a musel uprchnout do Holandska.
Výtažek z delšího článku autora: S.Spurný, 9. 9. 2025: Zapomenutý argument pro nedotknutelnost svobody slova
