Příběh Marty Vokurkové není pouhým vyprávěním o těžké nemoci – je hlubokým ponorem do lidské duše, odvahy a autenticity. V rozhovoru otevírá své nejintimnější prožitky z období akutní leukémie, sdílí bolestivé i nadějeplné momenty, které ji zásadně proměnily. V kontextu neustálého společenského tlaku na výkon a dokonalost Marta odhaluje, co znamená skutečně se zastavit, naslouchat intuici a přijmout i vlastní temnotu. Svým otevřeným přístupem inspiruje k hledání rovnováhy, laskavosti k sobě samým a k pochopení, že největší síla často přichází v momentě největší slabosti. Tento příběh není jen o přežití, ale o skutečném žití. Více v knize: https://www.marta-v.cz

00:00 - Představení 01:34 - Můj životní příběh 04:13 - Šla jsem do velkého extrému 04:57 - Akutní leukémie 06:41 - Co bych poradila divákům 08:23 - Napsala jsem knihu 11:58 - Zavřela jsem se do bubliny 13:22 - Nechci žádné špatné zprávy z venku 16:08 - Co mi nejvíce pomohlo 21:07 - U postele postavy, co mívají umírající 23:58 - Děti pro mě nebyly motivace 26:05 - Setkání s Andělem smrti 32:01 - Splnila jsem si sen 35:30 - Intenzivně jsem se učila přijímat smrt 37:45 - Nejoblíbenější moment v mé knize 41:33 - Vzkaz divákům 44:59 - Rozloučení

Hlavní myšlenky a tematické okruhy

1. Životní styl a nemoc jako zrcadlo

  • Marta popisuje, jak ji hektický a perfekcionistický způsob života dovedl až k fyzickému kolapsu a následné diagnóze akutní leukémie.
  • Nemoc se stala zásadním zlomem – nuceným zastavením a přesměrováním pozornosti k sobě samé.

2. Přijetí, autenticita a síla sdílení

  • Důležitost otevřeného sdílení i těch nejtemnějších a nejstydlivějších zkušeností – včetně zapomenutí na vlastní děti v nejhorší fázi nemoci.
  • Sdílení jako terapeutický akt pro mluvčího i posluchače.

3. Psychická síla a práce s intuicí

  • Marta odmítla znát přesnou diagnózu, prognózy i statistiky – chránila se před negativními informacemi a soustředila se na přítomný okamžik.
  • Praktikovala afirmace a vizualizace uzdravení, ne však s cílem ovlivnit budoucnost, ale jako úlevu „tady a teď“.

4. Setkání se smrtí

  • Popisuje opakované vize „anděla smrti“, kterého později identifikovala díky popisu léčitelky a následnému vyhledání.
  • Zkušenost s hranicí mezi životem a smrtí nebyla doprovázena světlem nebo rozhovorem, ale tichým přijetím přítomnosti „něčeho většího“.

5. Návrat do života a změna perspektivy

  • Po prvním uzdravení zažila Marta silný tvůrčí impuls, napsala knihu a žila naplno – jen aby se nemoc vrátila.
  • Druhá zkušenost už nebyla fyzicky tak bolestivá, ale o to silnější v rovině duchovní: naučila se přijímat možnost smrti jako součást života, nikoli jako selhání.

6. Pokora a každodenní vděčnost

  • Vrcholným obrazem je pro Martu možnost jít do obchodu pro hořčici – něco, co po dlouhé nemoci nabylo hlubokého významu.
  • Připomíná, že každý okamžik „obyčejného života“ je darem.

Zkušenost s andělem smrti

🔹 Zjevení postavy

  • Během tří extrémně náročných nocí (během otravy krve, kdy jí selhávaly orgány) v nemocnici Marta vnímala černou postavu s kapucí přes hlavu a mečem v ruce, která se postupně přibližovala k její posteli.
  • Nevěděla tehdy, že jde o anděla smrti. Nepociťovala strach – spíš klid a zvědavost, kdo to je a proč tam je.

🔹 Dodatečné poznání

  • Až po návratu domů jí léčitelka řekla jméno onoho anděla a Marta si postavu vyhledala – přesně odpovídala tomu, co viděla.
  • Tehdy si uvědomila, jak blízko smrti skutečně byla.

🔹 Fyzický a duševní stav

  • Ve chvílích, kdy anděla vnímala, byla v extrémním fyzickém i psychickém vyčerpání – sotva vnímala, nemluvila, nehybně ležela.
  • Po třech nocích, kdy „anděl“ přestal přicházet, se poprvé ráno probudila celistvá, nemusela se „skládat dohromady“, jak popisuje.

🔹 Symbolika

  • Sama se domnívá, že meč anděla mohl symbolicky odřezávat něco, co už nepotřebovala – traumata, vazby, bolesti.
  • Postava byla tichá, nehodnotící, jen přítomná.