Senátorka Daniela Kovářová odmítá představu, že by stát měl občanům nařizovat, jakým způsobem budou platit. „Stát by měl nechat na libovůli občana, jaký způsob je pro něj komfortní,“ uvedla hned v úvodu. Dodala, že nejde jen o technické řešení plateb, ale o hlubší otázku: právo na offline život. „Hotovost je součástí důstojného života. Ne každý má kartu nebo chytrý telefon. Někteří lidé nemají připojení, jiní nechtějí online svět vůbec používat. A těm musíme dát možnost volby,“ vysvětlila. Opírá se přitom i o závěry diskuse s ústavními soudci, kterou v Senátu sama iniciovala: „Platba v hotovosti je součástí ústavně zaručeného práva na důstojný život.“

Digitalizace není lék na všechno

Digitalizace je podle Kovářové dobrý sluha, ale špatný pán. „Já sama zkouším různé digitální asistenty. Nedávno jsem píchla kolo a strávila 45 minut na telefonu s digitální asistentkou pojišťovny. Nepomohla. Nakonec přijeli až skuteční lidé a pomohli mi,“ popsala osobní zkušenost. Zdůraznila, že v krizových situacích lidé často potřebují lidský kontakt – ne automat. „V krizích nastupuje nervozita a tunelové vidění. Tehdy člověk potřebuje jiného člověka, ne digitální formu,“ vysvětlila. Zmínila i povodně nebo výpadky elektřiny jako situace, kdy digitální platby zcela selhávají a hotovost se stává nezbytnou. Digitální euro? Krok k policejnímu státu Velké obavy má Kovářová ze zavedení digitálního eura, které Evropská unie plánuje v příštích letech. „Toho se dost bojím. Pokud by bylo zavedeno povinně, jsme jen krůček od policejního státu, kde budou všechny platby kontrolované,“ řekla.

Připomněla případ z Kanady během pandemie, kdy stát zablokoval lidem přístup k financím. „Nemohli jste přejet do jiného kantonu, protože stát vám zastavil karty. To bych opravdu nechtěla zažít,“ zdůraznila. Podle ní může programovatelnost peněz vést k situaci, kdy stát určí, za co si můžete něco koupit. „To je varianta čínského sociálního kreditu. A to bych nechtěla,“ dodala důrazně. Data mluví jasně: lidé hotovost chtějí Kovářová přinesla i konkrétní čísla z vlastní senátorské praxe: „Z našich statistik vyplývá, že přibližně čtvrtina obyvatel – bez ohledu na věk – dává přednost hotovosti nebo osobnímu styku.“ 

Dokonce i u nových občanských průkazů si podle jejích zjištění o čip žádá jen naprosté minimum občanů. Rostoucí oblibu hotovosti potvrdila i pandemie. „Od doby covidu roste množství hotovosti mezi občany. A také Česká národní banka patří k jejím podporovatelům,“ uvedla. Podle ní to jen dokazuje, že lidé si v nejistotě volí jistotu – a tou je fyzická měna. Malí podnikatelé hotovost potřebují Podle Kovářové nejsou obavy, že by malí podnikatelé bez terminálů zanikli, na místě. „Když někdo z trhu odejde, objeví se jiný, který hotovost přijímá. To vidím ve svém obvodu na Plzeňsku,“ popsala realitu. Zvláštní důraz kladla na sektor gastronomie. „Terminály v restauracích vedly k tomu, že mladí přestali dávat spropitné. Když platím v hotovosti, obsluha je překvapená, že jim něco nechávám,“ upozornila.

Podle ní by podnikatelé měli být za existenci hotovosti vděční, protože bez ní ztrácí kontakt se zákazníkem – i příjmy navíc. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jaké konkrétní potíže měla Daniela Kovářová s digitálním asistentem pojišťovny při defektu na kole? Jak zareagovali ústavní soudci na otázku práva na hotovost v senátní debatě? Jak senátorka interpretuje příklad Estonska a proč jej nepovažuje za digitální utopii? Jaká byla připravenost ČNB na rozvoz hotovosti během povodní v Česku? Co vypovídá spropitné v hotovosti o naší kultuře a proč jej digitální platby omezují?

Celý rozhovor: https://www.focuson.cz/budoucnost-bez...