Kolektiv dánských vědců se zřejmě tak moc snažil dokázat, že hliník ve vakcínách neškodí, až jim v první verzi publikované práce vyšlo, že hliník ve vakcínách naopak očkované děti chrání (!) - a to proti dvanácti nemocem, včetně autismu. Po kritice takových absurdních závěrů doplnili po několika dnech svou publikaci o nová data, která celou studii už úplně postavila na hlavu.

A tak nakonec jediné, co se o dánské studii o vlivu hliníku na zdraví očkovaných dětí dá říct je to, že by měla být ihned stažena. A vědecká obec by měla začít řešit, zda jde pokus o falzifikaci - tedy o úmyslné zkreslení dat s cílem ovlivnit výsledky. Nejsou to ale jen vědci, kdo selhal.

Selhala také média napříč světem, která nadšeně studii přivítala jako důkaz o neškodnosti vakcín, aniž by projevila snahu podrobit ji nezávislé analýze. A absurdní tvrzení autorů předložila veřejnosti jako fakt. Veřejnoprávní Česká televize není výjimkou. Přesto je to vlastně dobrá zpráva. Podobné pochybné praktiky ve studiích o bezpečnosti vakcín nejsou nové. Dosud se však odehrávaly bez povšimnutí. Tentokrát se ale zvedla vlna odporu a zdá se, že pohár přetekl. Veřejnost - odborná i laická - volá, a dost!

Rešerše

Dánská studie, která je středobodem dokumentu, byla publikována 15. července (Statens Serum Institut) a zkoumala data od více než1,2 milionu dětí za 24 let. Cílem bylo prozkoumat souvislost mezi hliníkovými solemi ve vakcínách a 50chronickými onemocněními, včetně 36 autoimunitních, 9 alergií a 5 neurovývojových poruch, jako je autismus a ADHD. Závěry studie, jak je prezentovala Česká televize a další mainstreamová média, tvrdily, že hliník vevakcínách nezvyšuje riziko těchto onemocnění. Nicméně:

• Metodologické nedostatky: Studie byla kritizována za špatný design, zejména za vyloučení klíčovýchskupin (např. dětí s nulovou nebo vysokou expozicí hliníku) a za manipulaci s daty. Po dvou dnech (17.července) autoři vydali opravu, která změnila původní tabulky a grafy, což naznačuje možné zkreslenívýsledků.
• Původní zjištění a jejich absurdity: Původní data naznačovala, že vyšší expozice hliníku má paradoxněprotektivní účinek proti 12 nemocem, včetně autismu, což vědci jako James Lons Weiler označili zabiologicky absurdní. Opravná data ukázala, že u každého tisícího dítěte očkovaného vyšší dávkou hliníku seobjevila neurovývojová porucha.
• Střet zájmů: Statens Serum Institut, kde studie vznikla, je součástí Iniciativy pro vakcíny a imunitu, kteráobdržela 260 milionů dolarů od farmaceutické firmy Novo Nordisk, což vyvolává otázky o nezávislostivýzkumu.
• Kritika médií: Česká televize a další mainstreamová média jsou kritizována za nekritické převzetí tiskovézprávy bez ověření zdrojů. Hana Cabrnochová, vakcinoložka, je zmiňována jako „očkovací roztleskávačka“,která zopakovala závěry studie, aniž by ji podrobila analýze.
• Mechanismus působení hliníku: Hliníkové soli ve vakcínách vyvolávají zánět prostřednictvím aktivaceinflamazomu, což může vést k chronickým zánětlivým onemocněním. Na rozdíl od hliníku přijatého potravounebo vodou, injekčně podaný hliník může pronikat do krevního oběhu a potenciálně překročithematoencefalickou bariéru, zejména u malých dětí.
• Transparentnost a syrová data: Studie je kritizována za nezveřejnění syrových dat, což brání nezávislémuověření. Tento problém je součástí širší debaty o otevřené vědě (open science), kde chybí přístup kprimárním datům.

V dokumentu o zfalšování studie mluví Karel Drbal, imunolog, který je citován v rozhovoru. Konkrétně poukazuje na metodologické nedostatky a manipulaci s daty v dánské studii. Říká, že autoři studie „přílišně zfalšovali“ výsledky tím, že vyloučili klíčové skupiny (např. děti s nulovou nebo vysokou expozicí hliníku) a špatně adjustovali data, což vedlo k absurdním závěrům, jako je tvrzení, že vyšší expozice hliníku snižuje výskyt některých onemocnění, včetně autismu a alergií (viz časový úsek 20:39–21:31). Drbal dále kritizuje, že studie byla špatně navržena, špatně interpretována a že její závěry neodpovídají realitě, což označuje za exemplární příklad, jak se věda nemá dělat (17:32–18:54).

Karl Jablonowski v rozhovoru (časový úsek 18:54–19:46) popisuje, jak špatný design studie a manipulace s daty vedly k zavádějícím závěrům. Uvádí, že původní data studie naznačovala absurdní zjištění, že vyšší expozice hliníku má protektivní účinek proti 12 nemocem, včetně autismu a alergií, což označuje za biologicky nesmyslné. Kritizuje rovněž vyloučení klíčových skupin (např. dětí s nulovou nebo vysokou expozicí hliníku) a absenci transparentnosti, protože syrová data nebyla zveřejněna, což znemožňuje nezávislé ověření. Jablonovský zdůrazňuje, že takto špatně provedená studie nemůže sloužit jako důkaz bezpečnosti hliníku ve vakcínách, a přirovnává ji k příkladu, jak se věda dělat nemá. Jeho vyjádření jsou v souladu s celkovou kritikou dokumentu, která poukazuje na metodologické nedostatky studie a potenciální střet zájmů autorů spojených se Statens Serum Institut.

Klíčová slova: Hliníkový skandál, vakcíny, dánská studie, alergie, astma a autismus, manipulace, zánět středního ucha, očkování

Zajímavé myšlenky

1. Rozdíl mezi orálním a injekčním příjmem hliníku: Dokument zdůrazňuje, že hliník přijatý potravou nebo vodou je metabolizován jinak než injekčně podané hliníkové soli, které mohou vyvolat systémový zánět a potenciálně pronikat do mozku, což je klíčové pro pochopení možných rizik vakcín.
2. Problematický design studií: Příklad s kuřáky a nekuřáky ilustruje, jak špatně navržené skupiny (např. označení očkovaných dětí jinými vakcínami jako „neočkovaných“) mohou vést k zavádějícím závěrům, což zpochybňuje validitu mnoha vakcinačních studií.
3. Střet zájmů a vliv farmafirm: Financování Statens Serum Institutu firmou Novo Nordisk (260 milionů dolarů) ukazuje, jak mohou finanční zájmy ovlivňovat vědecké závěry, což by mělo být předmětem novinářského zkoumání.
4. Oprava dat jako důkaz manipulace: Rychlá oprava dat dva dny po zveřejnění studie, která změnila její závěry, naznačuje možné záměrné zkreslení původních výsledků, což je vážný přestupek vědecké integrity.
5. Výzva k transparentnosti: Nezveřejnění syrových dat brání nezávislému ověření, což je v rozporu s principy otevřené vědy. Tento problém zdůrazňuje potřebu většího tlaku na zveřejňování primárních dat.
6. Zánět a jeho role: Hliníkové soli aktivují inflamazom, což spouští zánět nezbytný pro imunitní odpověď, ale zároveň může vést k chronickým onemocněním, pokud není správně regulován. Tento mechanismus je klíčový pro pochopení potenciálních rizik.
7. Role médií: Kritika České televize za pasivní převzetí tiskových zpráv bez analýzy zdůrazňuje odpovědnost médií za ověřování informací, zejména u citlivých témat, jako je očkování dětí.
8. Rozdíly v očkovacích kalendářích: Srovnání dánských a amerických očkovacích protokolů ukazuje, že rozdílné vakcíny, dávky a časování ztěžují generalizaci závěrů studií napříč zeměmi.

Tento dokument vyzývá k otevřené diskuzi o bezpečnosti vakcín a k větší odpovědnosti médií i vědců při prezentaci výsledků výzkumu, aby byla zajištěna důvěra veřejnosti.