Michal Semín upozorňuje na hluboké proměny, které Agenda 2030 představuje nejen pro Českou republiku, ale pro celý svět. Zdůrazňuje, že se nejedná o kosmetické úpravy současného systému, ale o zásadní transformaci směrem k modelu „globálního vládnutí“, které omezuje státní suverenitu a demokratické procesy. Varuje před propojením mezinárodních institucí, soukromého kapitálu a technologických nástrojů, jako je digitální identita či programovatelné digitální měny, které mohou vést k nové formě kontroly nad jednotlivci.

Hlavní témata:

  • Agenda 2030: Přijata všemi 193 členskými státy OSN v roce 2015; obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje rozvedených do 169 podcílů.
  • Cíle Agendy: Vymýcení chudoby, odstranění hladu, zajištění vzdělání, zdravotní péče, klimatická opatření, genderová rovnost aj.
  • Kritika: Semín zdůrazňuje, že cíle Agendy vedou k „paradigmatické změně“ – hluboké transformaci světového řádu, která je v souladu s konceptem Velkého resetu.
  • Globální vládnutí: Není nutná globální vláda, stačí „vlivová síť“ mezinárodních organizací, soukromého sektoru a neziskovek, jejichž rozhodnutí se přenášejí na národní úroveň.
  • Role soukromého sektoru: Rockefellerova a Gatesova nadace patří mezi hlavní partnery OSN; Gatesova nadace je druhým největším dárcem WHO.
  • Digitální identita a měny: Podle Semína se pracuje na zavedení digitální identity a digitálních měn centrálních bank (CBDC), které jsou dohledatelné a mohou být programovatelné (např. omezené podle uhlíkové stopy).
  • Ohrožení svobod: Tato opatření mohou vést k novému typu „dohledového režimu“ a ztrátě občanských svobod i státní suverenity.

Zajímavé myšlenky

  • „Globalismus a demokracie nejsou slučitelné.“ – Semín zdůrazňuje konflikt mezi globálním řízením a národní demokracií.
  • „Data jsou ropou dneška.“ – výstižné vyjádření hodnoty osobních dat v novém ekonomickém řádu.
  • Programovatelné digitální měny jako nástroj kontroly – možnost centrálně omezovat, na co lze peníze utrácet.
  • Otevřená konspirace – autor upozorňuje, že nejde o tajné spiknutí, ale o veřejně deklarované záměry mezinárodních institucí a jejich partnerů.
  • Technokratický dohled není pouze záležitostí Západu – podobné mechanismy rozvíjejí i jiné mocenské bloky (BRICS, Čína, Rusko).