Rozhovor probíhá v uvolněné atmosféře, s výzvou divákům k sdílení vlastních zkušeností, a propaguje Formánkovu novou knihu "Zamilovaný poutník". Celkově jde o introspektivní diskusi o duchovnu v moderní společnosti, kde Formánek zdůrazňuje osobní zkušenosti a vnitřní mír. Rozhovor začíná úvodem Tomáše Lukavce, který vysvětluje, že otázky byly vybrány na základě Formánkova díla.

Formánek diskutuje o rostoucím zájmu o duchovní témata v ateistické České republice, jako je smrt, duše a propojenost. Mluví o svém oblíbeném filmu "Tajemství smrti" od Williama Poltikoviče a sdílí klíčové životní momenty: boj s alkoholismem, který ho "shodil do bláta", a náhlé duchovní probuzení během jedné noci, kdy "promluvil Pánbůh" (popisuje to v knize "Dvě slova jako klíč" a ve filmu "Z temnoty duše světlo"). Toto probuzení vedlo k hospitalizaci na psychiatrii, ale přineslo mu vnitřní klid.Sedm otázek a odpovědí:

1. Co je podle vás pravda, kterou nelze napsat ani vyslovit? - Pravda je niterná, nepřenosná (např. pocit existence Boha). Formánek definuje pravdu jako něco, za co se nestydí říkat, psát nebo dělat.
2. Které ticho ve vašem životě bylo to nejhlučnější? - Ticho po duchovním probuzení na psychiatrii, kde cítil absolutní klid navzdory ztrátám (doklady, peníze, vztahy).
3. Má podle vás bolest nějaký vyšší smysl, nebo je jen důsledkem lidské nepřipravenosti milovat? - Utrpení má smysl, učí rychleji než roky zkušeností, dodává sílu a pokoru. Formánek oceňuje své utrpení z alkoholismu a poutí, které ho naučily vážit si obyčejných věcí. Lásku definuje jako mír, ne hry a drama.
4. Potkal jste během svých cest situaci, která přeframovala váš náhled na život? - Na Mentawai ostrovech si uvědomil, že na děti se nekřičí, protože to může "vyděsit duši". To ho inspirovalo k mírné komunikaci bez křiku.
5. Když si představíte poslední den svého života, co byste si přál, aby v tu chvíli zůstalo ve vás i kolem vás? - Ve mně vzpomínky, kolem mě klid a pocit, že byl "hodný člověk". Po lidech zůstane jen jedna-dvě věty v paměti ostatních.
6. Odpustil jste už všem, kterým jste měl odpustit, včetně sám sobě? - Ano, je v míru se sebou i ostatními, ale některé lidi už nepotřebuje v životě. Nemá potřebu, aby mu někdo odpustil, protože vše bylo tak, jak mělo být.
7. Co byste dnes řekl svému mladšímu já, které ještě neochutnal alkohol, slávu ani samotu? - Nic, protože by neposlechlo. Jen: "Buď v klidu, usmívej se a rovně životem."

Dále diskutuje alkoholismus v Česku (součást kultury, ale varuje před nadměrným pitím, které vede k závislosti). Alkohol podle něj brání duchovnímu prožitku, je "nečistou drogou". Rozhovor končí propagací knihy "Zamilovaný poutník" (o lásce a pouti) a radou: "Nikdy se nevzdávejte."

Výpis klíčových slov: duchovno, pravda, ticho, bolest, utrpení, láska, probuzení, alkoholismus, cesty, odpouštění, smysl života, víra, Bůh, poutník, Mentawai, psychiatrie, mír, vzpomínky, kniha, Zamilovaný poutník

Zajímavé myšlenky

• "Pravda je, abych se nestyděl za to, co píšu, abych se nestyděl za to, co říkám. A pravda je, abych se nestyděl za to, co dělám."
• "Bolest nebo respektive utrpení má smysl, že vás dokáže ve velmi krátký době naučit něco, co byste se dlouho učil roky. Každý prožitý utrpení, pokud to přežijete, vás někam posune."
• "Láska je mír. Prostě najednou nemáte proč s tím druhým cokoliv řešit, jenom se na něj těšíte. Nemáte absolutně žádnou chuť ho v něčem měnit a on nemá chuť měnit vás."
• "Na Mentawai ostrovech nekřičí na děti, protože jejich duše je křehká, mohla by se leknout a z těla odejít. To mě inspirovalo k tomu, že nechci na své blízké křičet."
• "Po každém z nás se nakonec řekne jedna nebo dvě věty. Tak já bych chtěl, aby si řekli: 'Hele, to byl hodný člověk.'"
• "Alkohol je silný démon. Nejhorší je chvíle, kdy z sluhy, který vám dělá dobrou náladu, se stane zlý pán."
• "Nikdy se nevzdávejte. Nevíte, co vás čeká za horizontem. Co dalšího hezkého vám ten další den přinese?"