To nám řekli velice dobře v Kostnici, jak to je. Potom po Bílé hoře, a stejně tak v Mnichově a na Jaltě – tam nám to vždy důkladně vysvětlili. A my jsme strašně natvrdlí a pořád to nechápeme,“ říká Milan Calábek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti.

Textový přepis na: https://www.radiouniversum.cz/calabek...

Klíčové myšlenky a témata:

  • Člověk jako tvůrce osudu a zdraví: Milan Calábek zdůrazňuje, že člověk není pouhou hříčkou osudu, ale je jeho hlavním tvůrcem, který je zodpovědný nejen za sebe, ale i za své děti, neboť se v genech a sdílené zkušenosti mnohé přenáší na další generace. Vysvětluje, že každý z nás je vnímavý k určitému typu nemoci, pokud nezmění tu část osobnosti, která ho k tomu předurčuje
  • Epigenetika a genová exprese: V kontextu pomoci nemocným Milan Calábek doporučuje zjistit stav klíčových genů a poté se snažit buď obnovit jejich expresi, nebo některé geny vypnout. Meditace je pro něj naprosto klíčová pro "vystoupení z tohoto světa". Zjištění zapnutých a vypnutých genů (epigenetických hodin) je v Česku problematické, ale na Západě běžné.. Dušek podle něj dělá obrovskou osvětu tím, že zve do Duše K lidi, kteří "mohou vrhnout světlo na celou řadu těchto problémů". Jaroslav Dušek je pro něj příkladem "renesančního člověka" a ztělesňuje ideál zdravého, harmonického člověka, který udržuje křehkou rovnováhu mezi relativním a absolutním.. Lidé, kteří dělají nové objevy, často nejsou experty ve svém oboru, ale používají laterální myšlení (příklady Darwin, Michael Ventris, Bacon). Tento šamanský způsob umožňuje čerpat informace z hloubky psychického univerza a je zdrojem inovací.. Calábek to spojuje se strukturami vědomí a vizí integrálního vědomí, které Jean Gebser nazval integrálním a které se pokusí o integraci všech směrů, vědeckých názorů, relativity, kvantové fyziky, taoismu, buddhismu a současné filozofie...
  • Lineární a laterální myšlení: Milan Calábek rozlišuje dva základní typy myšlení. Laterální myšlení (diskonvergentní, rozbíhavé) je naopak kreativní, inspirující, provokativní a umožňuje osvobodit se ze "svěrací kazajky logiky", je založené na nepřímém postupu a opuštění dosavadních vzorů.
  • Lineární myšlení je logické, kauzální, konvergentní a typické pro experty, jde krok za krokem a vše ověřuje.
  • Subneurální myšlení a šamanismus: Calábek uvádí, že kromě percepčně-racionálního vnímání existuje i jiný, subneurální (subbuněčný) způsob myšlení, které funguje na kvantové úrovni a využívá buněčnou kostru, nikoli neurony. Jaroslav Dušek podle Calábka oceňuje tento způsob získávání informací a přemýšlení
  • Struktury vědomí a naděje na toleranci: Martina se ptá, zda je šance na tolerantnější dobu, která bude hledat otázky a nenabízet prefabrikované odpovědi. Je to dlouhá cesta, neboť každá změna struktury vědomí se objevuje skokem a vždy přinesla lidstvo na pokraj vyhynutí
  • Kontemplace jako cesta k poznání: Na otázku, proč se lidé brání novým pohledům, Calábek odpovídá, že se lidé domnívají, že poznání přichází jen ze smyslů a rozumu, a zapomínají na "oko kontemplace" (contemplatio), skrze které lze "myšlením překonat myšlení"

Rozhovor končí zenovou básní ze 13. století, která hovoří o tom, že "Nelze to popsat, nelze to zobrazit. Ale nepřestávejme po tom pátrat. Původní tvář se nemůže nikde skrýt. A i kdyby zničen byl svět, ona zničena nebude".

Předchozí díly: