Rešerše
Pjér la Šéz v rozhovoru zkoumá dualitu mezi stvořitelskou energií a „smrtící nicotou“, kterou přirovnává k apatii, prázdnotě a ztrátě spojení s tvořivou silou. Inspirací mu jsou rozhovory s přítelem, který prostřednictvím kyvadla komunikuje s různými energiemi, včetně té, kterou označuje za „stvořitele“. Tato entita údajně vyjadřuje frustraci z lidské domýšlivosti, kdy si lidé myslí, že jsou nadřazeni ostatním bytostem. Pjér odkazuje na Carla Gustava Junga, který popisuje nevědomí a jeho nejednoznačné energie, a na Davida R. Hawkinse, který hovoří o apatii a studu jako o nejnižších vibracích lidského vědomí.
Rozhovor se dotýká i společenských témat, jako je vliv médií a kolektivních narativů (např. zprávy o Trumpovi, virusech či politice), které podle Pjéra odvádějí pozornost od zázraku existence a udržují lidi ve strachu a dezorientaci. Pjér zdůrazňuje, že inteligence není o vysokém IQ, ale o schopnosti přizpůsobit se změnám, což současná civilizace podle něj postrádá. Klíčovým poselstvím je, že smysl existence spočívá v samotné existenci a že lidé by měli hledat „zjasnění“ – uvědomění si zázraku života – místo lpění na strachu či hledání smyslu mimo sebe. Pjér také zdůrazňuje, že stvořitel není někde „venku“, ale probouzí se v srdci člověka, což je místo, kde sílí tvořivá energie.
Klíčová slova: stvořitel, smrtící nicota, zázrak existence, tvořivá energie, apatie, nevědomí, strach, inteligence, kolektivní informace, Jung, Hawkins, kyvadlo, vědomí, zjasnění, dualita, smysl existence, přizpůsobení, mysl, srdce
Zajímavé myšlenky
- Smrtící nicota jako apatie: Smrtící nicota je přirovnána k apatii a prázdnotě, které vznikají, když člověk ztrácí spojení s tvořivou energií. Tento stav je blízký smrti, protože život je o tvoření, a absence tvoření vede k úpadku.
- Stvořitel v srdci člověka: Stvořitel není vnější entita „na nebi“, ale probouzí se v srdci člověka. Krása a smysl existence spočívají v očích toho, kdo se dívá, a v uvědomění si zázraku bytí.
- Inteligence jako přizpůsobení: Pravá inteligence není měřena IQ, ale schopností přizpůsobit se měnícím se podmínkám života. Současná civilizace tuto schopnost ztrácí kvůli lpění na rigidních konceptech a kolektivních narativech.
- Vliv médií a kolektivního vědomí: Zpravodajství a kolektivní informace udržují lidi ve strachu a chaosu, odvádějí je od přirozené radosti a zázraku existence. Pjér uvádí příklad, kdy vypnutí zpráv pomohlo lidem s mentálním postižením překonat deprese.
- Nevědomí a rozlišování energií: Komunikace s nevědomím je obtížná, protože člověk často nerozpozná, zda energie, které k němu mluví, jsou „čisté“. Jungův příklad s trolly ukazuje, jak těžké je pracovat s nevědomými silami.
- Zázrak existence: Největším zázrakem je samotná existence uprostřed „smrtící nicoty“. Pjér zdůrazňuje, že procesy, které nás udržují při životě (např. dýchání, trávení), jsou nesamozřejmé a měly by být vnímány s úžasem.
- Smysl existence je v existenci: Na otázku po smyslu existence stvořitel odpovídá, že existujeme, protože jsme chtěli existovat. Hledání smyslu mimo tuto základní pravdu je zbytečné, protože smysl je už v samotném bytí.
