Helenin osobní transformační proces a zážitky:

• Helena sdílí své osobní zkušenosti, které souvisejí s její rolí průvodkyně i vlastní osoby. Zmiňuje, že pobyt v Peru pro ni byl neuvěřitelnou a ohromující zkušeností, z níž bude čerpat po zbytek života, protože obsahoval mnoho vrstev a prožitků. Naučila se mimo jiné komunikaci s duchy rostlin, a získala přetížení informacemi od duchů, což mělo vliv na její nervovou soustavu. Zdůrazňuje, že ačkoli někteří lidé si myslí, že její stav je důsledkem pobytu v Peru a látek, Helena to přijala jako součást širšího procesu. Poukazuje na to, že mnoha lidem se podobné stavy dějí, aniž by kdy byli v Peru nebo užívali látky, a že příčiny jsou různorodé.
• Helena také procházela „temnou nocí“, která pro ni byla neuvěřitelně prospěšná a pomohla jí otevřít věci, které dříve drhly. Litovala především toho, že v minulosti kvůli práci nebyla dostatečně přítomná v životě. Nyní se snaží dohnat přítomnost a užívat si bohatství okamžiku, což je pro ni způsob, jak se naladit na božství.
• Zmiňuje také, že vyhořela z utrpení svých klientů, a nyní si nastavuje hranice v práci s lidmi, kteří na sobě sami nepracují nebo nejsou ochotni vidět realitu svých vztahů. Její vnitřní duchovní učitel ji intenzivně a dlouhodobě vede a pomáhá jí integrovat zkušenosti.

Charakteristika deváté vlny a její vliv:

Devátá vlna je popsána jako světlo, které odhaluje stín. Není to iluzorní ráj, kde problémy zmizí ze dne na den. Naopak, když se zvedne vysoká frekvence deváté vlny, vše, co s ní neladí, se zviditelní. To, co se děje ve světě (války, napětí, brutalita, rozklad), není selháním vlny, ale důkazem, že vlna funguje a urychluje rozklad starého.

• Devátá vlna osvěcuje skryté pravdy, a to jak v jednotlivcích (jejich stíny, kolektivní bolest), tak v kolektivním poli (manipulace elit, nerovnosti, ovládání).
• Je to volání k zodpovědnosti pro lidstvo.
• Způsobuje polarizaci lidstva: někteří se drží starého (kontrola, rozum, moc), jiní se spontánně ladí na novou realitu (srdce, spolupráce, přítomnost, tvořivost).
• Funguje jako rušení starého kódu: lidé se ptají, nechtějí být poslušní, ztrácejí víru ve staré struktury (církve, vlády).

Reakce „staré moci“ a „šílený svět“:

Helena vysvětluje, že „šílený svět“ je přirozenou reakcí starých struktur a systémů na devátou vlnu. Stará moc se nevzdá dobrovolně.

• Reakce strachem a ztuhnutím: Ego (individuální i kolektivní) reaguje panikou a stažením. Když starý řád narazí na vibraci, kterou nedokáže obsáhnout nebo ovládnout, dochází k reflexu ztuhnutí, uzavření a obrany.
• Eskalace násilí a nenávisti: Vidíme eskalaci nacionalismu, fašismu, touhy najít viníka (migranty, ženy, Židy, Rusko, vakcíny).
• Parazitické entity: Helena hovoří o „duších zla“ a parazitických entitách, které manipulují realitou ve svůj prospěch, protože jim devátá vlna fyzicky i psychicky ubližuje. Potřebují staré frekvence. Zdůrazňuje, že „bílí lidé“ (elity „tady“) jsou v tomto smyslu nebezpečnější a rafinovanější než primitivnější šamani v Peru.
• Podzemní města a zbrojení: Elity staví rozsáhlá podzemní zařízení a bunkry po celém světě, financovaná z „černých rozpočtů“, což jsou zdokumentovaná fakta, ne konspirační teorie. Mají sloužit jako úkryty pro případ kolapsu a pro zachování moci. Helena to však interpretuje jako archetyp útěku před světlem a přiznání porážky, protože život v bunkru je bez hvězd, smyslu a lidskosti – „hrobky moci bez srdce a bez duše“.
• Hrozba jaderných zbraní: Je považována za extrémní scénář poslední křeče starých struktur, nikoli primární mocenský nástroj. Je to spíše nástroj k vzbuzování strachu a udržování lidí v rozkmitaném nervovém systému. Helena věří, že „tichí sabotéři“ uvnitř systémů by tomu zabránili.

Výzva k zodpovědnosti a akce pro jednotlivce:

• Přijmout zodpovědnost za sebe a své stíny: Helena zdůrazňuje, že každý má svého „vnitřního démona“ a je důležité pracovat na sobě a neukazovat jen prstem na ostatní.
• Žít v přítomnosti: Klíčem je užívat si přítomný okamžik, krásu světa, přírodu, jednoduché radosti (zahradničení, včely, broskve, petržel).
• Mluvit pravdu: Jemně, ale pevně mluvit pravdu narušuje matrix. Helena věří, že pravda osvobozuje a vede ke zdraví.
• Nevstupovat do strachu a nenávisti: Varuje před propadáním konspiračním teoriím, které odvádějí od života, a před šířením nenávisti, a to i v alternativní scéně. Namísto volání po násilných revolucích je třeba ladit se výš a rozpouštět ztuhnutí v sobě.
• Komunitní propojení: Doporučuje scházet se v malých skupinkách, ať už fyzicky, nebo virtuálně, a vzájemně si předávat poznání a podporu.
• Kontemplativní modlitba: Helena plánuje podrobněji vysvětlit tuto tibetskou budhistickou techniku, kterou považuje za zázračnou metodu pro naladění se na boží přítomnost a nalezení klidu.

Příklady vlivu deváté vlny:

• Sny jako nástroj čištění: Mnoho lidí, včetně Heleny, si ve snech řeší nevyřešené problémy, což je šetrný způsob čištění v jemné rovině.
• Ztráta důvěry ve staré systémy: Lidé už nechtějí pracovat jen pro peníze, hledají smysl, dávají přednost dobrému kolektivu před vysokým platem. Důvěra v ekonomiku, politiku, ekologii, církve a vědu se rozpadá.
• Svatba Bezoše v Benátkách: Extravagantní svatba je vnímána jako demonstrace moci a opulence starého paradigmatu, snaha udržet kolektivní pozornost a iluzi kontroly. Zároveň to však posílilo odpor místních lidí a odhalilo paniku elit. Devátá vlna v tomto případě „přepnula“ hodnoty, kdy mladší generace oceňuje spíše jednoduchost a autentičnost.

Kritika současného dění:

Helena se kriticky vyjadřuje k některým aspektům současného světa, například k vládě Fialy, která podle ní velmi rychle ztratila důvěru lidí a zavádí nelidské politiky (např. zrušení odpočtů na manželku a školkovné v době klesající porodnosti). Také varuje před infiltrací alternativní scény, kde někteří šíří strach a nenávist pro zisk, namísto práce na sobě. Podle ní se mnoho alternativců propadlo do role oběti.

Závěr:

Závěrem Helena vyjadřuje optimismus, že to, co se děje, jsou „poslední křeče“ a „záchvěvy“ starého systému. Devátá vlna nelze zničit, protože je jemnější a působí na jiné úrovni než fyzická síla. Je jako fraktál nebo hologram vědomí, který nelze ovládnout [37]. Vše, co není v souladu s proudem života, se zhroutí z vlastního přetlaku. Ty podzemní města jsou důkazem, že část lidstva si vybrala cestu odporu proti životu, čímž oddělila svůj osud.

Helena zdůrazňuje, že ačkoli se čas zrychluje, paradoxně se prohlubuje přítomnost. Štěstí v životě spočívá v naladění se na boží přítomnost, která má daleko větší obsah a je nesmírně bohatá. Toto naladění na Boží přítomnost je pro ni největší objev a zdroj štěstí. Hlavní sdělení je důvěřovat životu a nebát se, neboť strach a nedůvěra nás vyhazují ze synchronicity deváté vlny.