Prémiový díl vytvořený na základě aktuální situace. Téma se výborně hodí jako příklad k předchozím dvou tématům. Speciálně výborně ilustruje vnitřního parazita. Na příbramsku - v Milíně, Lešeticích a Žežicích se mají stavět větrné farmy. Nemá to žádný ekonomický přínos. Naopak to přináší obrovská rizika ekonomická, zdravotní a dokonce i ekologická. V Milíně se má sejít snad v pondělí 26.1.2026 nebo jiný den v tomto týdnu zastupitelstvo a rozhodovat o budoucnosti větrníků. Kdo můžete, můžete v praxi pozorovat argumentaci “malých” parazitů. Jejich odolnost vůči pravdivým argumentům a vůbec naprostou absenci studu. Ve Starosedlckém Hrádku občané uspěli, ale jsem zvědav, jestli si někde zastupitelé zničí hodnotu realit v obci řádově o 40%, jak vyplývá z materiálů.

Video se zaměřuje na kritiku větrných elektráren z více úhlů, převážně na základě materiálů z webu Necenzurovaná pravda a detailní technicko-ekonomické analýzy. Autoři zdrojů jsou extrémně kritičtí a zdůrazňují, že cílem není vyvážená debata, ale hluboký ponor do argumentů odpůrců, včetně místního odporu.

Zdravotní a sociální dopady:
Hlavním problémem je infrazvuk – nízkofrekvenční vibrace, které nejsou slyšitelné, ale způsobují chronický stres, poruchy spánku, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Citováno je svědectví starosty malé obce, kde jedna turbína způsobila, že lidé "šílejí" a nemohou spát ani větrat. Zdroje tvrdí, že v okolí větrných parků v Německu dochází k vyššímu výskytu Alzheimerovy choroby a rakoviny. Dále se mluví o sociálním rozvratu: taktika "rozděl a panuj", kde majitelé pozemků dostávají vysoké nájmy (např. 2 miliony Kč ročně za jednu turbínu ve Walesu), zatímco ostatní trpí poklesem hodnoty nemovitostí (až o 40 % v Rakousku) a ztrátou klidu, což ničí komunity a vztahy.

Ekologické dopady:
Větrníky údajně devastují přírodu: vibrace vyhánějí žížaly z půdy, což vede k degradaci a zničení zemědělské půdy. Příklad z Německa ukazuje, že slepice přestaly snášet vejce po přesunutí kurníku blízko turbíny, a snůška se neobnovila ani po odstěhování. Dále se zmiňuje úbytek včel, hmyzu, ptactva a na moři mrtvé zóny bez ryb a planktonu. Chemické znečištění pochází z lopatek obsahujících PFAS (věčné chemikálie), které se uvolňují erozí do půdy, vody a vzduchu jako mikroplasty – přirovnávány k "novému azbestu". Na konci životnosti (cca 20 let) vzniká nerecyklovatelný odpad: do 2040 v Německu až 430 000 tun z lopatek, což se skládkuje nebo pálí s uvolňováním toxinů. Část tohoto odpadu končí nelegálně na skládkách v ČR a Polsku.

Ekonomické a technické aspekty:
Stavba jedné 5 MW turbíny vyžaduje 2200 m³ betonu a 300 tun oceli pro základ (váha přes 5300 tun), náklady na základy, cesty a kabely 45–65 milionů Kč, celková cena turbíny 250–280 milionů Kč. Pro obce jsou sliby příjmů iluzorní – často nepokryjí náklady na infrastrukturu a jsou označovány jako "korupčně dotační podvod". Energeticky jsou nespolehlivé: na Slovensku průměrný vítr 5–8 m/s je nedostatečný, turbíny často stojí nebo spotřebovávají energii (na elektroniku, chlazení). Příklad z Německa (Q1 2025): pokles výroby o 31 % kvůli slabému větru, vedoucí k "temným útlumům", dovozům energie a spuštění uhelných elektráren. Systém vyžaduje 100% zálohu (např. jaderné elektrárny v ČR a SR slouží jako "baterka" pro Německo).

Zdroje končí otázkou, jaké finanční a politické zájmy přehlížejí tyto problémy, a zdůrazňují rozpor mezi obrazem "zelené energie" a realitou devastace.

Výpis klíčových slov: větrné elektrárny, infrazvuk, zdraví, vibrace, žížaly, mikroplasty, PFAS, odpad, recyklace, Německo, ekonomika, nemovitosti, komunita, nespolehlivost, beton, záloha, zelená energie, kritika, devastace, toxický odpad

Zajímavé myšlenky

• Infrazvuk jako "tichý útok": Nízkofrekvenční vibrace, které tělo cítí, ale uši neslyší, mohou způsobit chronický stres podobný mořské nemoci, což vede k vyššímu výskytu Alzheimerovy choroby a rakoviny v okolí větrných parků.
• Příklad se slepicemi: Farmář v Německu přesunul kurník blízko turbíny a slepice přestaly snášet vejce – snůška se neobnovila ani po odstěhování, což ilustruje dlouhodobý dopad vibrací na živočichy.
• Mikroplasty jako "nový azbest": Eroze lopatek uvolňuje PFAS do okolí, kontaminuje půdu, vodu a vzduch, s potenciálně nezvratnými ekologickými důsledky.
• Pokles hodnoty nemovitostí o 40 %: V Rakousku kvůli blízkosti turbín, což ničí rodinné finance, zatímco majitelé pozemků profitují miliony ročně, což rozvrací komunity taktikou "rozděl a panuj".
• Turbína jako spotřebič: V bezvětří nejen nevyrábí energii, ale sama ji čerpá ze sítě na svou elektroniku, což podtrhuje nutnost 100% zálohy konvenčními zdroji.
• Odpad jako časovaná bomba: Do 2040 v Německu 430 000 tun nerecyklovatelných lopatek, ekvivalent čtyř letadlových lodí, s částí končící nelegálně na skládkách v ČR a Polsku.
• Jaderné elektrárny jako "baterka": České a slovenské jaderky slouží jako záloha pro německou síť, což odhaluje křehkost obnovitelných zdrojů.
• Otázka zájmů: Pokud jsou problémy tak závažné, jaké mocné finanční a politické síly je přehlížejí ve prospěch "zelené" energie?